ŠK Duras BVK Královo Pole

 

V této chvíli jsem měl již všechny své turnajové plány vysoce překročeny a ve zbylých dvou kolech jsem mohl vše ještě vylepšit. Ve 12. kole IM Petr Neuman se remíze nijak nebránil, zřejmě hrál na jistotu postupu do čtyřčlenného finále. Já jsem snad měl ještě také teoretické šance toho typu, ale nijak jsem to neřešil, navíc mi los přisoudil do posledního kola mnohonásobného vítěze této soutěže, velmistra extratřídy Davida Navaru, který má ELO hodnocení o rovných čtyři sta bodů vyšší než já.

 

Protože své články formuluji nikoliv jako turnajové zprávy, ale jako „Vzpomínky“, rád bych nyní zavzpomínal na tři zajímavé události, kterých jsem byl bezprostředně svědkem a které souvisejí s osobností velmistra Navary. Pokud pan Navara bude číst tento článek, tak ho prosím o shovívavost v případě, že něco bylo jinak.

 

Někdy v dubnu 1994 jsem se zúčastnil o víkendu v Herálci u Žďáru nad Sázavou tréninku žáků, kteří měli potom reprezentovat naši vlast na mistrovstvích světa a Evropy, protože jsem měl s jednou skupinou pak jet na ME do Bắile Herculane v Rumunsku (to bylo také mé první a zároveň poslední setkání se špičkovými mladými šachisty). A tam mi Pavel David představil největší naději našeho šachu, tehdy devítiletého Davídka Navaru. Na soustředění přednášel také pan Ing. Hora a David Navara vynikal na svůj věk až neskutečným přehledem. Nejvíce mě ale šokovalo, když při přednášce Ing. Hory devítiletý David sledoval pozici, pak vlezl pod stůl se šachovnicí (jako by to udělalo hodně dětí tohoto věku), zatímco Ing. Hora nadále přednášel. Za chvíli se Davídek vrátil do klasické pozice a bez problémů navrhoval další tahy – jinak řečeno stihl si pozici zapamatovat a pak naslepo pod stolem sledovat další výklad určený spíše pro úplně jiné věkové kategorie. Ing. Hora byl z toho mírně řečeno rozladěn, ale já jsem z toho byl úplně vedle.

 

Druhý můj postřeh sahá o deset let dopředu – v červenci 2004 se již velmi silný velmistr David Navara jako hlavní favorit zúčastňuje pardubického turnaje v rapid šachu. Tento turnaj patří dlouhá léta k vůbec nejsilnějším rapid turnajům u nás. Hrál jsem zde také a v posledním kole jsem rychle remizoval, udělal jsem svých obligátních 5,5 z 9 a šel se podívat na silné hráče, zejména pak na 1. šachovnici, kde se odehrávala partie Deviatkin – Navara. Silný ruský mezinárodní mistr mě na tomto turnaji ve 4. kole lehce porazil, nyní to měl mnohem složitější. Před touto partií David Navara vedl, a pokud by partie konkurentů na 2. stole skončila remízou, jemu by k samostatnému vítězství stačila remíza také. A hráči na 2. šachovnici riskovat nechtěli a partii za remízu po pár tazích dali. V rovné pozici zhruba po 20. tahu Deviatkin začal opakovat tahy a bylo vidět, že také nic nenamítá proti smírnému řešení. David Navara však najednou hraje jiný tah a partie nakonec končí remízou v koncovce samotných jezdců, když za delší konec tahal černý…

 

Třetí prožitek se týče doby nedávné – rapid turnaj v Hustopečích 2009, kterého se zúčastňuje i velmistr Navara. V turnajových prostorách jsou i úzké dveře pro průchod jedné osoby, jedním směrem jde pan Navara, druhým já, ale s mnohem větší vzdáleností od těchto dveří. Tu se velmistr Navara zastaví a dává mi gestem najevo ať jdu první (než bych přišel ke dveřím, on už by byl dávno na druhé straně). Vzpomněl jsem si pak na žáky na naší škole, ve které pracuji, jak mnozí z nich řeší situaci, kdy učitel i žák jsou proti sobě u úzkých dveří.   Řeší to úplně jinak… Navíc v hustopečské situaci jsem ze šachového hlediska byl žákem já.

 

Ale vraťme se do reálu. Během 12. kola dorazila do hrací místnosti Česká televize a své natáčení posledního 13. kola před finálovými boji zaměřila i na naši partii.