Vzpomínky 4 - Katovice 1978
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 16. 5. 2010 9:24
V té době postihl šachové dorostenecké Brno generační problém. Generace výkonnostně silných hráčů ročníků 1958 a 1959 během dvou posledních let odešla a mladší generace nebyla schopna své starší spoluhráče nahradit. Protože i tak Brno na těchto turnajích bojovalo o poslední příčky, dal se v tomto roce očekávat naprostý debakl. Já sám jsem se tohoto turnaje měl zúčastnit již potřetí, v prvních dvou ročnících jsem podal nevýrazné výkony (1976 Budapešť 1,5 ze 4 na 9. šachovnici , 1977 Bratislava 1,5 z 5 na 5. šachovnici), přesto jsem byl nominován na 2. šachovnici s odůvodněním, že 1. výkonnostní třídu v této kategorii mají v Brně pouze 2 hráči – Marek Orel a já.
První předzvěst tragického výsledku začala již po cestě do Polska. Tato cesta ve mne zanechala nezapomenutelné zážitky na celý život. Turnaj se konával o velikonocích a nutno předeslat, že na velikonoční čtvrtek a pátek se tehdy ještě chodilo do školy. Vyjeli jsme tedy v pátek 14. 4. 1978 ve večerních hodinách vlakem směr Přerov, po delším čekání jsme přestoupili na vlak zřejmě do Ostravy a zde jsme se již téměř za svítání těšili na rychlík, který nás odveze do slibovaných Katovic. Rychlík nakonec se zpožděním přijel a přiznám se, že tak ekonomicky vytížený dopravní prostředek jsem nikdy předtím ani potom nezažil (i když možná ano – u tramvají v Rumunsku pro lepší kvantitu cestování řidiči ani nezavírali dveře, ty jsem ale pouze viděl, cestovat jsem v nich nemusel). Chodby vagónů včetně otevřených záchodů byly přeplněny a my jsme se v tomto prostředí mohli těšit na náš první odpolední zápas.
Celní a devizová kontrola na česko-polských hranicích proběhla tak, že nás všechny stojící vyhnali z vagónů na čerstvý vzduch a v příjemném prostředí vycházejícího sluníčka a ranního mrazíku jsme čekali na odbavení. Aby všem nebyla zima, některé hráče si pozvali na osobní prohlídku do teplé úřadovny.
Po těchto útrapách jsme ráno dorazili do Katovic a protože se turnaj měl hrát v blízké Czerwionce, kam nám vlak jel až kolem poledne, několik hodin jsme strávili prohlídkou tohoto polského průmyslového města. Život v lidovém Polsku byl přece jen trochu jiný než u nás. Několikrát nás na ulici zastavili polští přátelé s nabídkou výměny peněz za 100 Kčs 400 zlotých. (v bance bychom dostali zhruba polovinu, vše bylo způsobeno tím, že polský občan, pokud chtěl vyjet k nám, od své banky dostal minimální počet československých korun a u nás nemohl vyměnit nic). Také mne zaujaly malé soukromé obchůdky s možností nákupu igelitové tašky s americkým potiskem nebo přívěšku na klíče s nemravným obrázkem. Takové věci u nás tehdy prostě nebyly.
Nakonec jsme po poledni již v pohodě dorazili do Czerwionky a tam jsme se dozvěděli, že místo omluvivšího se favorita z Budapešti si zahrají borci z místního Rybniku. Po pozdním obědě na nás čekal první soupeř – odpočatý domácí favorit Katovice. Po neuvěřitelném průběhu jsme zvítězili 7:3, když i mně se podařilo otočit v časové tísni soupeře velmi špatnou pozici.
V neděli se hrálo 2. a 3. kolo. Ve 2. kole jsme zdolali slabší Rybnik a ve 3. kole jsme narazili na jednoho z horkých favoritů – Prahu. Tam hrála na 2. šachovnici Eliška Klímová (později Richtrová), naše nejlepší hráčka, dvojnásobná dorostenecká přebornice republiky a pozdější velmistryně.
Klímová - Jurka, Czerwionka 1978
K partii jsem přistupoval s velkým respektem. Po 1. e4 c5 2. Jc3 Jc6 2. g3 g6 4. Sg2 Sg7 5. d3 d6 6. Se3 e6 7. Dd2 Jge7 8. Sh6 0-0 9. h4 f6 10. 0-0-0 Jd4 11. Sxg7 Kxg7 12. f4 Vb8 13. Jf3 Jec6 14. h5 Jxf3 15. Sxf3 Jd4 16 Sg2 b5 17. e5 (viz diagram!)
mne soupeřka mile překvapila nabídkou remízy, kterou jsem velice rád akceptoval. Byla to, myslím, jediná ztráta naší budoucí velmistryně na tomto turnaji, navíc v pozici, kterou šachové programy hodnotí příznivě pro bílého. Přiznám se, že se ženami a dívkami nerad prohrávám, remizuji ale docela rád, obzvlášť když se jedná o silnou soupeřku.
S Prahou jsme nakonec po odporu prohráli, na velikonoční pondělí ráno těsně zdolali Bratislavu a odpoledne narazili na silný celek z východoněmeckého Halle, kde mne čekal jen o rok starší Peter Enders, který dva měsíce před tímto turnajem hrál přebor NDR mužů s výsledkem 6 ze 14. Nyní hrává německou bundesligu za Erfurt a je velmistrem. Partie to byla zajímavá, chvílemi trochu divoká:
Jurka - Enders, Czerwionka 1978
1.Jf3 f5 2. g3 Jf6 3. Sg2 e6 4. d4 Se7 5. 0-0 0-0 6. c4 d6 7. Jc3 De8 8. Ve1 Jbd7 9. Dc2 h6 10. e4 fxe4 11. Jxe4 Jxe4 12. Dxe4 Jf6 13. De2 Df7 14. Se3 Sd7 15. Jd2 Vab8 16. Je4 Jxe4 17. Sxe4 Sc6 18. Dc2 Sxe4 19. Dxe4 b5 20. b3 bxc4 21. bxc4 Sg5 22. f4 d5 23. Dd3 Sf6 24. Vab1 Dd7 25. Sf2 Da4 26. De2 Vxb1 27. Vxb1 Dc6 28. c5 a6 29. Vb3 Kf7 30. Dh5+ g6 31. De2 Da4 32. Dd2 Ke7 33. Vb4 Da3 34. Vb3 Da4 35. Vb4 Da5. Zde si vzpomínám, že jsem se rozhodl za každou cenu černému odchytit dámu. 36. Db2 Kd7 37. Se1 g5 38. f5 exf5 39. Sc3 Ve8 40. Db3 Ve3. A je po chytání. Ale černý král bude oslaben. 41. Dxd5+ Ke7 42. Dc4. Stálo za úvahu 42. Vb8 zřejmě s věčným šachem. 42. - Da3 43. Sd2 Vf3 44. d5 Dd3 45. d6+ Kd7. Černý musí hrát opatrně, aby nedostal mat. 46. Df7+ Kc6 47. Dxc7+ Kd5 48. Df7+ Kxc5 49. Dc7+ Kd5 50. Df7+ Kc5 51. Dc7+ Kd5 52. Df7+ remíza (viz diagram!)
Nakonec jsme přes porážku těsně uhájili 3. místo, což i při neúčasti Budapešti byl velký úspěch. Mně se podařilo získat z pěti partií tři body, což nebylo špatné.
I dnes však na mne působí až neuvěřitelně náš výkon z 1. kola s Katovicemi, který zcela potvrdil přísloví, že nikdy není třeba předčasně házet flintu do žita. Návrat do Brna v úterních ranních hodinách již proběhl bez komplikací a tak nezbývá, než si nostalgicky připomenout sestavu, od které se určitě víc, než předposlední místo nečekalo: 1. Orel, 2. Jurka, 3. Dvořák, 4. Vlašín, 5. Kleska, 6. David 7. Ramík J. 8. Hauser, 9. Osolsobě 10. Litzmannová (později Ševčíková), vedoucí a trenér pan Mlynář. Málokomu z mladší generace dnes většina jmen něco řekne. Z těchto hráčů je dnes aktivní pouze MM Pavel David a já, ostatní postupně královskou hru opustili.