Prázdninové střípky a perličky, fantazie na závěr

Již dříve jsem se chystal k napsání podobného článku, no tohle léto dodalo mému předsevzetí již zcela konkrétní obrysy. Měl jsem v něm přání uhrát nějaké Elo bodíky a přiblížit se zpátky k hranici 2400. To se mi nepovedlo, naopak jsem jich po sehrání pěti turnajů pár ztratil. Co se však povedlo byly tři jednotlivé partie, k nimž přidávám efektní vítězství německé juniorky z pardubického Czech openu (B turnaj) a na samotný závěr skutečnou perlu perel, která se sice odehrála již před 17 lety, ale její zařazení je jakousi symbolickou tečkou za končícím létem. A kdo že je autorem tohoto evergreenu? Brněnský velmistr a můj spoluhráč z Durasu Pavel Blatný, jenž měl také významný podíl na našem loňském úspěšném prvoligovém tažení, zakončeném postupem do nejvyšší soutěže - tht Extraligy.

Open Duras BVK - díky účasti silných polských hostů (celkem pět, všichni nakonec v první desítce) byl námi pořádaný turnaj nakonec i celkem slušně obsazený a nebyl jsem proto žádným velkým favoritem. Nakonec z toho bylo 3. místo a titul krajského přeborníka, ovšem moje Elo utrpělo ztrátu -3,5 bodu. V turnaji jsem sehrál několik zajímavých partií (Zavadil, L. Kuchynka a vítězný Marcin Myc), z nichž zejména partie s posledně jmenovaným (Myc - Vyskočil) stála za to. Rozbor této divoké přestřelky, v níž jsem obětoval dvě věže (!), jsem ale už provedl v mém předchozím příspěvku k tomuto turnaji, a tak v odkazu na název turnaje nabídnu pouze turnajové výsledky.

CZECH OPEN družstva - tradiční akce s naší účastí byla letos dosti komplikovaná, neb se neustále měnily potřeby Durasáků pro jednotlivé hrací dny. Populární turnaj, na nějž vám stačí obvykle jediný den dovolené (hraje se 7 kol čtvrtek - neděle) a kterého se i letos zúčastnilo přes 100 družstev, ale nakonec přece jen přivítal i náš tým, i když tentokrát složený z hráčů Morendy a Durasu (díky nemožnosti skloubit všechny durasácké nároky). Družstvo si z toho důvodu dalo přiléhavý název MORDUR, s evokací na Pána temnot Saurona ze země MordorSmile. Sestava byla nakonec následující:

1. IM Neklan Vyskočil   (6/7)
2. IM Roman Chytilek  (1,5/3)
3. Vít Bureš                 (4/6)
4. Petr Skácelík           (4,5/6)
5. Miroslav Beneš        (1,5/4)
6. Michal Vávra            (1/2)

Jako tým jsme skončili na pěkném 10. místě (celkem 108 družstev) a mně se na jedničce nad očekávání dařilo, což mj. znamenalo +9,3 do Ela. Navíc jsem jako jediný z týmu odehrál všech sedm utkání, což v plánu rozhodně nebylo, ale po Romanově námitce, že by měl stejně jako loni ze čtyř utkání 3x černé, jsem ustoupil a statečně dohrál do konce, byť mám proti dvěma kolům denně dosti odpor. V turnaji se mi povedla partie se slovinským soupeřem, kde si především cením nenápadného tahu 18.Ka1!, který v souvislosti s dalším očekávaným průběhem znemožnil soupeřovy případné záchranné šachy.

Neklan Vyskočil (2370) - Severin Mejak (2235) - po teoreticky známém průběhu zahájení 1.e4 c6 2.d4 d5 3.Jc3 dxe4 4.Jxe4 Jd7 5.Jg5 Jgf6 6.Sd3 e6 7.J1f3 Sd6 8.De2 h6 9.Je4 Jxe4 10.Dxe4 Jf6 11.De2 Dc7 12.Sd2 b6 13.0-0-0 Sb7 14.Kb1 0-0-0 15.c4 c5 16.Sc3 Kb8 17.Vhe1 Ka8 18.Ka1! Vhe8 19.g3 se soupeř začal chytat do nastražené pasti, políčené tahem 18.Ka1! Celou partiovou variantu jsem viděl již po tomto tahu, zbývalo jen, aby se soupeř chytil - 19.-Dc6?!

Vyskocil-Mejak1

to ještě není nijak velká chyba, ale jak se ukáže, směřuje k prohrávajícímu plánu - 20.dxc5 Dxf3?

Vyskocil-Mejak2

a je to to tady, soupeř se chytil! Nutné bylo 20.-Dxc5 21.Je5 Dc7 22.f4 s malou, ale trvalou výhodou bílého. Nyní jde už všechno ráz na ráz - 21.cxd6 Vxd6? (21.-Dxe2 22.Sxe2 nebo 21.-e5 22.Dxf3 Sxf3 23.Se2 ztrácelo pěšce) 22.Dxf3 Sxf3 23.Sxf6!

Vyskocil-Mejak3

a je rozhodnuto. Soupeř na to nadělení koukal snad půl hodiny, záchrany však již není - 23.-gxf6 (23.- Sxd1 24.Se4+ Kb8 25.Se5+-) 24.Se4+ Sxe4 25.Vxd6 Sg6 26.Ved1 Vc8 27.Vd8 Kb8 28.b4 Vxd8 29.Vxd8+ Kc7 30.Vh8 h5 31.Kb2 e5 32.Kc3 - 1:0.
 
CZECH OPEN jednotlivci - velmistrovský open byl pro mě opět velkou motivací a po loňském pěkném výsledku (5,5/9, +16 bodů do Ela) jsem se chtěl pokusit o něco podobného. Výsledkově nakonec turnaj skončil stejně jako loni, do Ela jsem však připsal pouze symbolických 0,5 bodu. Na vině byla především prohraná partie s 15-letým mladíkem Janem Vykoukem, kde se mi ani přes výraznou ratingovou převahu nedařilo. Sice jsem nestál v partii hůře, ale vinou nulové přípravy (nečekané pracovní zaneprázdnění) jsem s výrazně horším časem nakonec udělal chybu a koncovka už zachránit nešla. Sluší se dodat, že mladík splnil nakonec jako jediný z Čechů IM normu, byť mezi jeho soupeři byli i další mladíci s koeficientem 40, kteří díky tomu vyletěli příliš rychle ratingově nahoru a jejichž výkonnost dosaženým Elům ještě prostě neodpovídá. V turnaji se mi však velice povedla partie 8. kola s Leonidem Okunem z Ruska, kterou nabízím. U partie si cením náročného propočtu se správným závěrečným oceněním mezi 14. - 19. tahem, kdy jsem sérií silných tahů, zakončených tichým tahem do spící černé obrany, potvrdil nabytou výhodu. O chvíli později jsem pak s pouhou minutou a půl na hodinách partii efektně zakončil, tedy efektivně využitý čas. Zajímavé bylo, že jsem o dvě kola dříve vyhrál rovněž bílými se synem mého soupeře Jevgenijem.

Neklan Vyskočil (2370) - Leonid Okun (2255) - 1.d4 f5 2.e4 fxe4 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Jc6 5.d5 Je5 6.De2 g6?! (lépe 6.-d6 nebo teoretické 6.-Jf7 7.Sxf6 exf6 8.Jxe4 Se7 9.d6!? s kompenzací) 7.f4!? (7.0-0-0! Sg7 8.f4 je trochu lepší) - 7.-Jeg4?! (jezdcový výlet pokračuje, černý přehlédl možnost 7.-exf3! 8.Jxf3 Jxf3+ 9.gxf3 Sg7 10.0-0-0 0-0 11.h4 s kompenzací za obětovaného pěšce) - 8.h3 Jh6 9.g4 Jhg8

Vyskocil-Okun L1

černý dokončil jezdcový manévr, když se během pár tahů dostal svým koníkem z pole b8 až na druhou základnu g8. Tato poněkud komická pozice vybízí k jasným úvahám o tom, že bílý přece musí vyhrát, když černý tahá stále jednou figurou. Bílý má v této pozici již zřejmou výhodu, ale udržet ji či dokonce vystupňovat k výhodě rozhodující chce fištróna. To jsem si u partie plně uvědomoval a hrál z toho důvodu velmi pomalu. Každý další tah měl velkou důležitost, chtěl jsem být precizní - 10.0-0-0 Sg7 11.Sg2 c6 12.Sxe4 Db6?! - po tomto tahu se už partie nedá objektivně zachránit, chce to ale důraz a přesnost. Trochu lépe bylo 12.-Da5 13.Sg2! nebo 12.-Jxe4 13.Dxe4 Jf6 14.Sxf6 Sxf6 15.Jge2 0-0 16.f5, v obou případech s výhodou bílého - 13.d6! Kf8 14.Jf3 exd6

Vyskocil-Okun L2

15.Vhe1! - první z těžkých tahů, bylo nutné vše přesně spočítat a zhodnotit pozici po 19. tahu - 15.-d5 16.Sxf6! (likvidace jedné z obranných figur) 16.-Sxf6 (16.-Jxf6 17.Sxd5 cxd5 18.De7+ Kg8 19.Jg5+-) 17.Sxd5!

Vyskocil-Okun L3

17.-cxd5 18.De8+ Kg7 19.Jg5!!

Vyskocil-Okun L4

to je ten tah, který jsem musel vidět již při 14. tahu a který mimochodem Rybka nabídne až po dlouhé chvíli, resp. po jeho zahrání. Černý, ač materiálně silnější, je díky spící obraně bezmocný, samotná dáma nic nezmůže - 19.-h5 (19.-Sxg5 20.hxg5 jen utáhne matovou síť, hrozí mj. 21.Ve7+; 19.-Db4 20.Df7+ Kh6 21.Jge4! s matovým útokem) - 20.Df7+ Kh6 21.Ve8 Db4 22.Jge4!

Vyskocil-Okun L5

22.-Sg7 (22.-dxe4 23.g5+ s matem nejpozději ve 4 tazích) 23.Vxg8 Vxg8 24.g5+ a před 2-tahovým matem se černý vzdal - 1:0.

V Pardubicích se v rámci festivalu hrály i další turnaje a jednu zajímavou partii z turnaje B nabízím v další ukázce. Nechtěnou obětí se v ní stal známý hradecký bughousový specialista Jiří Jezbera, který se v riskantní variantě sicilské neubránil 17-leté německé juniorce, která navíc stylově obětovala dámu.

Melissa Fesselier (1994) - Jiří Jezbera (2149) - 1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 Sb4 6.e5 Je4?! (lépe 6.-Jd5, svého času propagované Sergejem Movsesjanem) 7.Dg4 Jxc3 8.Dxg7 Vf8 9.a3 Jb5+ 10.axb4 Jxd4 11.Sg5!? (ještě si lnější bylo 11.Sh6! De7 12.Sd3 Jf5 13.Sxf5 exf5 14.0-0-0 s velkou výhodou bílého) 11.-Db6 12.Sd3?! (vypouští celou výhodu, správné bylo na pohled nelogické 12.Sh6 Dxb4+ 13.c3 Jf5 14.cxb4 Jxg7 15.Sxg7 Vg8 16.Sf6 Jc6 17.b5 Jb4 18.Va4! Jd5 19.Vh4 s menší výhodou bílého v koncovce) - 12.-Jf5? [černý se ovšem revanšuje rovnou rozhodující chybou. Správné bylo 12.-d5! 13.exd6 (nebo 13.c3 Jdc6 s nejasnou hrou) Dxb4+ 14.c3 Dxb2 15.Vc1 Jdc6 16.0-0 Da3 17.Sb5 Jd7 18.Sxc6 bxc6 19.Se7 a5 s nejasnou hrou] - 13.Sxf5 exf5 14.0-0-0!+- Dg6 15.e6!!

Fesselier-Jezbera1

velmi efektní oběť dámy, tvrdý hák znamená definitivní KO černé pozici - 15.-d5 (15.-Dxg7 16.exd7+ Jxd7 17.Vhe1+ s matem na d8) 16.Vxd5 Jc6 17.e7! Jxe7 18.Vd8+ Kxd8 19.Dxf8+ Kc7 20.Dxe7+ Sd7 21.Sf4+ a černý se před matem vzdal - 1:0.

Fesselier-Jezbera2

Závěrečná pozice

Letní Open Praha - mou čtvrtou letní zastávkou byl silný pražský open, kam jsem se vydal se svým běžeckým trenérem Ivanem Kopečkem, jinak členem šachové Moravské Slavie Brno. V turnaji jsem po slibném rozjezdu (3/3) vše pokazil v 6. kole, kdy jsem s Gruzíncem Chkhaidzem (2225) získal velkou výhodu ze zahájení, poté jsem však vzal partii za špatný konec a prohrál v koncovce dámy proti dvěma věžím. Celkově z toho bylo 19. místo (117 účastníků) a odpis -6,3 bodu. Naopak Ivan zahrál velmi dobře a výsledkem 4,5/9, kdy hrál prakticky všechny partie proti silnějším soupeřům, byl přípis 30 bodů do Ela a 3. místo mezi seniory. V turnaji se mi však povedla partie z posledního kola, kde jsem k útoku na krále nezvykle využil všechny své figury a postupně jsem obětoval koně, věž a nakonec dal i mat.

Alexander Yakimenko (2173) - Neklan Vyskočil (2376) - 1.d4 Jf6 2.Jf3 e6 3.c4 b6 4.Dc2 Sb7 5.Jc3 Sb4 6.Sd2 0-0 7.e3 c5 8.dxc5 Sxc5 9.Se2 Jc6 10.0-0 Vc8 11.a3 Sd6 (útočný převod dlouhonožce se bude hodit) 12.Vad1 Sb8 13.Db1 Je7 (další útočný převod, navíc otevírající dráhu druhému dlouhonožci) 14.e4 (po 14.Jd4 byla zajímavá oběť kvality 14.-Vxc4!? 15.Sxc4 Dc7) 14.-h6! 15.Vfe1 Jg6 16.Sf1 Jg4! 17.Jb5? - bílý zcela ignoruje mou aktivitu na královském křídle a nevidí přímou hrozbu v následujícím tahu 

Yakimenko-Vyskocil1

17.-Jh4 18.Jbd4 f5! 19.h3

Yakimenko-Vyskocil2

19.-Dc7! 20.hxg4 fxe4! (nejlepší) 21.g3 Jxf3+ 22.Jxf3 Vxf3! (ale ne 23.-exf3? 24.Sxh6! a bílý minimálně vyrovnává)

Yakimenko-Vyskocil3

23.Sg2? (nahrávka na smeč, ale pomoci již nebylo. Po lepším 23.Ve3 Vcf8 24.Se1 Vxe3 25.fxe3 Vf3 26.Dc1 Vxg3+! 27.Sxg3 Dxg3+ 28.Sg2 d5 má černý prakticky tři pěšce za kvalitu a koncovku by měl vyhrát) - 23.-Vxf2!!

Yakimenko-Vyskocil4

po oběti jezdce přichází nyní oběť celé věže, bílý král je bezmocný - 24.Sf4 [24.Kxf2 Dxg3+ 25.Ke2 (25.Kg1 Vf8! s matem) Dxg2+ 26.Ke3 Dg3+ 27.Kd4 Se5 mat (nebo 27.Ke2 Df3 mat)] - 24.-Vxf4! 25.gxf4 Dxf4 26.Vxd7 Vf8 a bílý se před matem vzdal - 0:1.

Yakimenko-Vyskocil5

Závěrečná pozice

Šachový festival Brno - známý "Veletržák" letos s novým názvem a v novém prostředí fakulty stavební VUT. Šachově nic moc, partie žádná povedená a odpis zhruba 6 bodů do Ela. Nakonec ale ještě solidní 6. místo v docela silné konkurenci (1. GM Tomáš Polák, 2.IM Vojtěch Zwardoň, 3. Jakub Roubalík, 4. IM Andrejs Strebkovs, 5. Václav Fiala, 6. IM Neklan Vyskočil, 7.Daniel Kožúšek, 8. IM Alois Lanč, 9. Adam Dvořák, 10. Stanislav Věchet).

A na závěr přidávám slíbenou pohádku z roku 1998 o tom, jak koník se dvěma pěšci přemohli ohromnou černou armádu. Tuto partii zřejmě nenajdete v šachových databázích. Byla zveřejněna v roce 1999 v jednom z jarních čísel Československého šachu a já ji nyní s Pavlovým svolením zveřejňuji s drobným komentářem na našich stránkách.

Pavel Blatný - John Watson - 1.e4 c5 2.b3 b6 3.Jf3 Jf6 4.e5 Jd5 5.g3 Sb7 6.Sg2 g6 7.Sb2 Sg7 8.De2 e6?! (8.-d6) 9.Ja3 Je7 10.Jc4 Jc8 11.h4 h6?! (lépe 11.-d5 12.Ja3 s malou výhodou bílého) 12.h5 d5?! (12.-g5) 13.exd6 Sxb2 14.Jxb2 Df6?! (rozhodující pochybení, po němž následuje neuvěřitelná kaskáda efektních obětí. Lépe bylo 14.-g5 s výhodou bílého)

Blatny-Watson1

15. hxg6!!+- Dxb2 16.gxf7+ Kd8 (16.-Kxf7 17.De5!+-)

Blatny-Watson2

17.Dxe6!! Dxa1+ (17.-Jd7 18.Vd1+-) 18.Ke2 Dg7

Blatny-Watson3

19.Je5!! Sxg2

Blatny-Watson4

20.Vxh6!! Se4 21.Vh7!!

Blatny-Watson5

21.-Sxh7 (věž nešlo vzít věží ani dámou pro maty na polích e8 resp. f6) 22.Dd7+!! Jxd7 23.Jc6 mat - 1:0.

Blatny-Watson6

Závěrečná pozice

Ani se nechce věřit, že něco takového stvořil člověk v turnajové partii, spíše to vypadá, jako by vzešla z dílny fenomenálního šachového skladatele Samuela Loyda. Jsem přesvědčen, že by tato perla obstála i v konkurenci nám dobře známých nesmrtelných partií starých mistrů, co říkáte?

Add comment


Security code
Refresh