Simultánka posedmé
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 16. 9. 2018 21:21
- Napsal Neklan Vyskočil
- Zobrazení: 6248
V rámci 28. ročníku Erbovních slavností Králova Pole a u příležitosti 110. výročí udělení znaku Královu Poli se v sobotu 15. září uskutečnila již sedmá simultánka mé maličkosti proti veřejnosti. Klíčové bylo opět počasí, které na rozdíl od loňska vyšlo a v příjemném lehce slunečném dni přišlo na celé slavnosti velké množství lidí.
Fotogalerii z akce si můžete prohlédnout zde.
Pro náš stan bylo připraveno přesně pět lavic a deset židlí pro deset hráčů, takže možnost odložení věcí chyběla a tašku s materiálem včetně dalších věcí bylo nutno dát na zem, což se pořadatelům zrovna moc nepovedlo. Nicméně přípravu jsme nakonec zvládli a přesně v 15.00 jsme mohli začít hrát.
Informační tabulka
Na startu se krom dalších sešli tři naši mládežníci z našeho klubu, tedy konkrétně Jirka Grausgruber a dvě dívky Zuzka Pejchlová s Klárou Kunčickou.
Jirka Grausgruber (v hnědém tričku)
Jirka zvolil taktiku nabízení remíz, nicméně jsem Jirkovi stanovil podmínku, že musí vydržet s rovným materiálem tak do 15.-20. tahu. Legrační bylo, že jsem po dvou vyhraných partiích v té třetí nakonec přece jen s remízou souhlasil, ale hned poté jsem si uvědomil, že mám krom pozičních výhod ještě pěšce navíc. No únava, ale vidět ty radostné dětské úsměvy stojí za to🙂.
Tento nadšený dětský pohled stál také za to, a to jsem říkal jen pravidla🙂
Statečně bojovala Zuzka, která vydržela až do koncovky, kde už to ale bez dvou pěšců prostě nešlo.
Zuzka Pejchlová (vlevo)
No a hrdinkou simultánky se stala Klára. Zpočátku působila bezradným dojmem, když hned v zahájení ztratila několikrát materiál, takže jsem jí minimálně 3x vrátil tah (takto rychlá výhra by mě moc neuspokojila). Ženy jsou však zrádné a protože jsem přestal dávat pozor, udělal jsem chybu v kombinaci na zisk pěšce a ztratil figuru. Nedlouho poté jsem ztratil ještě další materiál, a tak jsem se, teprve potřetí za sedm let, musel vzdát. Inu, být dobrákem se někdy nevyplácí🙂.
Klára se stala mou jedinou přemožitelkou
Z mé skupiny si proti mně zahrál také 8-letý Adámek Janský. Zpráva o jeho příchodu se šířila rychlostí blesku a stejný byl i jeho příchod😉. Bohužel se Adamovi partie moc nepovedla a když jsem se pokusil navrhnout sehrání druhé, hrát už nechtěl. Tak doufám, že ho to moc neodradilo od hry a bude letos pokračovat ve svém prudkém rozletu z minulé sezóny🙂.
Zajímavou skupinu tvořila "Fojt family". Leoš sice nehrál, ale vždycky když jsem přišel k partii proti některým z jeho synů (hráli Lukáš, Ondra a Vojta), čekal mě na šachovnici nějaký silný tah🙂. Nakonec remízu vyválčil Lukáš věčným šachem, pěkný úspěch!
Stojící Leoš a zleva jeho synové Vojta, Lukáš a Ondra
Těžká práce mě ale čekala proti Honzíku Brožovi (12 let), který se v trenérské skupině Tomáše Poláka zlepšuje a v simultánce měl z mých letošních soupeřů asi největší šanci. Docela mě pobavilo, když se jej před začátkem partie kdosi z diváků zeptal, jestli vyhraje a Honzík sebevědomě pravil, že ano🙂. Zjevně si byl vědomý toho, že v simultánkách má hráč jako já na rozdíl od soupeřů málo času na přemýšlení a logicky tak dělá chyby, čímž se výkonnostní rozdíl srovnává. Partii však hrál Honzík docela dobře a protože jsem byl už celkem unavený, udělal jsem chybu a dostal se do prohrané pozice s kvalitou a pěšcem míň. Chyba však přišla i na druhé straně a šance se tak srovnaly. Následně jsem však pochybil znovu já chybnou kombinací (místo jednoduchého dobrání pěšce), po níž jsem musel přejít do věžovky se dvěma pěšci méně, která byla zcela jasně prohraná. Už jsem se chtěl vzdát, když jsem si ale ještě řekl, že to Honzíkovo sebevědomí vyzkouším. A ejhle, realizace najednou nebyla perfektní a nakonec se mi podařilo partii zremizovat, byť ještě pět tahů před koncem mohlo dojít k poučnému postavení Kc1, pg4, g5 - Ke5, kde ač bych byl na tahu, musel bych prohrát. To se však nestalo, a tak si Honzík bude muset na případný úspěch ještě počkat.
S Honzíkem Brožem
Potěšitelná byla opět účast dětí, kterých bylo z celkového počtu 28 zhruba polovina a mnohé z nich hráli se mnou i vícekrát. Díky tomu mohl náš mládežnický boss Radek Strnad s úsměvem rozdávat bonbóny s upomínkovými předměty a lákat děti no našich skvělých řad🙂. Zajímavý byl krajní koutek, kde na jedné židli seděli dva kluci a na druhé židli pro změnu dvě holky, kteří úžasně spolupracovali🙂. Jestli přibudou do našich řad nevím, ale odměnu si rozhodně zasloužili.
Zde stačily dvě židle pro čtyři🙂
Z dalších soupeřů remízu ještě uhráli Radomil Matzner, můj táta Neklan Vyskočil sr. a 19-letý Slovák Martin Kuna z Nitry, jehož rating 1940 pasoval do role mého nejsilnějšího soupeře. Podařilo se mi jej v útočné partii napoprvé porazit, ve druhém klání vše skončilo spravedlivou remízou ve věžovce. Musím říci, že také analýzy s tímto hráčem byly kvalitní.
Bylo stále plno
Zastavit se musím ještě u partie s Martinem Brožem, Honzíkovým tátou. Martin píše opravdu výborné fejetony a ten poslední s názvem Třetí skupina mě opravdu moc pobavil. Závěr tohoto fejetonu vyzněl tak, že by si Martin rád zahrál den poté proti někomu, kdo musel kupovat dárek ženě (o této bohulibé činnosti si můžete sami udělat představu😉). Souvisela s tím také nevalně vyzkoušená Aljechinova obrana, přičemž důvodem bylo zjevně kupování dárku, který se Martinovi úplně nepovedl. A jak to souvisí se mnou? Inu tak, že jsem dárek den před partií kupoval také, ale i když také mně dělá tahle činnost určité potíže, tentokrát jsem se kupodivu trefil😀. No a moje oblíbená Aljechinka se na šachovnici neobjevila, protože souvislost s Martinovým fejetonem mi došla asi až u 5. tahu, což bylo asi také důvodem mého vítězství v této partii🙂.
Martin Brož
Na simultánce se na chvíli také mihli mí spoluhráči z Chytrého kvízu (máme tým s názvem Šachisté) Martin Šklíba se ženou Evou, která je již v očekávání
Martin Šklíba s Evou v roli diváků
nebo elitní šachový fotograf Vladimír Jagr, jehož fotografická práce na šachovém poli jest opravdu výjimečná.
Vladimír Jagr (s brýlemi)
Zajímavou historku přidal Zuzčin táta David Pejchl, kterého se zablokovanými zády přišel zachránit další vynikající odborník (v oboru fyzioterapie), Adamův táta Ivan Janský. Když ležel "pacient" bezmocně na trávníku, mohlo to chvílemi vypadat jinak a třebas i důvodem k přivolání policie😉. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a také tento příběh měl úsměvný konec🙂.
Zleva stojící David Pejchl s Ivanem Janským již něco domlouvají, dole zadumaný Adámek Janský
Ze slavností jsem toho opět moc neviděl, nicméně mi k uchu dolehl skvělý brněnský hantec v podání Žanka Hlaváčka a Libora Machaty (HlaHoliM), tak aspoň něco🙂.
Žanek Hlaváček a Libor Machata
Poděkovat musím mým rodičům za pomoc s přípravami a samozřejmě také Radku Strnadovi, který fotil, zapisoval, rozdával a verboval do našich řad mladé nadšence. Tak snad se podaří nalézt zase nějaké talenty, kteří v budoucnu pozvednou náš prapor.
Radek Strnad
No a na závěr ještě má letošní simultánková bilance +30; =6; -1, když remízu uhráli Jirka Grausgruber, Lukáš Fojt, Honzík Brož, Neklan Vyskočil sr., Radomil Matzner, Martin Kuna a vítězství zaznamenala Klára Kunčická. Zajímavé je, že z mých tří historických porážek je to již druhá od ženy🙂. Pro lepší představu pak ještě přidávám celkovou bilanci od roku 2012.
4-hodinové pochodové cvičení mělo konec v 19.00
Příští rok tedy opět na viděnou a na shledanou!