Vzpomínky 2 – šachové vidiny 3
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 2. 5. 2010 11:58
Čas zamíchal i se mnou. Jsem o příslušný počet let starší, na střední škole (i když na jiné) s menší přestávkou působím stále, ale v jiné roli, o titul KM ani o získání národního či dokonce mezinárodního ELa již usilovat delší dobu nemám zapotřebí. Ale šachy hraji pořád rád, i když priority v mém životě se určitě změnily.
A jaká je situace nyní v brněnském sportu? Troufám si tvrdit, že ještě horší než před 29 lety. Fotbalová Zbrojovka (nyní 1. FC Brno) se již mnoho sezón potácí v průměru extraligové tabulky, hokejová Kometa (nyní oficiální název) po 13 letech strávených ve druhé či dokonce třetí nejvyšší soutěži administrativním způsobem postoupila do nejvyšší soutěže. V šachové 1. lize východ (kdysi národní liga) nehraje mezi dvanácti účastníky jediný brněnský celek. Soutěž nejvyšší po delší době má jednoho brněnského zástupce. Ve třetí nejvyšší soutěži - 2. liga D a E (dříve KP1) má však Brno hned pětinásobné zastoupení. A jaké bude brněnské zastoupení ve vyšších šachových soutěžích v sezóně 2010/11? Raději se neptejte.
V tomto roce jsem měl opět možnost po delší době si zahrát nejvyšší soutěž za Duras Brno. Již jsem neměl pocity vyplašeného mladého nováčka jako před 29 lety v zápase Univerzity „B“ v Přerově. Ligových partií jsem sehrál kolem tří set, z toho v nejvyšší soutěži 90.
V zápase v Grygově byl mým soupeřem mladý Karel Malinovský. Pečlivě se na partii pomocí počítače připravil, až do 24. tahu se hrálo podle teoretických vzorů. Na rozdíl od partií z dob minulých nemusím případné zájemce unavovat předvedením celé partie, případně předváděním jiných vzorových partií na toto zahájení. Vše si zdatný čtenář najde například na http://www.chesslive.de. Po 26. tahu bílého vznikla následující pozice (viz diagram!):
Bílý hrozí dobráním na f5 získat pěšce a já zřejmě musím opatrně partii zjednodušit a dovést do remízové pozice. Tak se i stalo a po 26. – Ke7 27. Sxf5 Vf8 28. Sd3 Vxf1+ 29. Sxf1 Sf5 30. a4 Ke6 31. axb5 axb5 32. Sxb5 Kxe5 33. Kc1 Kf4 34. c3 Kxg5 35. b4 cxb4 36. cxb4 h5 37. Kd2 nám nezbývalo nic jiného než podepsat remízu.
V analýze po partii jsme se přesvědčili, že k remíze stačí i 26. – Kg7, např. 27. Sxf5 Vf8 28. Sd3 Vxf1+ 29. Sxf1 Kg6 30. Sd3+ Kxg5 31. Sxh7 Kf4 s dalším Kxe5. Tyto varianty jsem viděl taky, ale zahrál jsem 26. - Ke7 (uvažoval jsem dokonce o neutrálním 26. – Kf7!?). Sympatický soupeř mi ve variantě s 26. - Kg7 ukazoval zajímavé zápletky po 30. Sd3+ Sf5 31. e6, které by nakonec po 31. - Sxd3 32. cxd3 Kg7 měly také skončit nerozhodně. Shodli jsme se na tom, že černý všude podstatě bez problémů udrží remízu a já jsem byl spokojen.
Partii jsem poté doma již nevěnoval žádnou pozornost. Ale asi za týden při ranním vstávání (či pospávání) se mi zjevila myšlenka 26. – Kg7 (Kf7) 27. Sxf5 Sxf5! 28. Vxf5 Kg6! a nyní už šachové programy silně preferují černou pozici. Nenápadný pěšec h7 s ještě méně nápadnou věží na h8 se stává strašnou silou a bílý má velké problémy. Vzpomněl jsem si na jistou analogii s partií před 29 lety, dnes už se ale partie nepřerušují, natož před 30. tahem…
Dosti už šachových vidin a současnosti. Příště se vrátíme do poloviny 70. let 20. století…