25. Erbovní slavnosti Králova Pole - vydařená simultánka, více než 50% účast dětí!
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 23. 9. 2015 12:06
Erbovní slavnosti Králova Pole se letos konaly o víkendu 19. - 20.9.2015 a protože před jejich názvem vidno číslovku 25, oslavily letos své čtvrtstoleté jubileum. Když jsme u těch čísel - Královo Pole bylo v roce 1905 císařem Františkem Josefem I. povýšeno na město a i když tento status vydržel jen do roku 1919, kdy přišlo o svou nezávislost připojením k Brnu, připomínají si lidé tento moment dodnes. Nejinak tomu bylo i letos, a tak se vás opět pokusím provést nejen atmosférou slavností, ale především v pořadí již čtvrtou simultánkou proti veřejnosti.
Atmosféru simultánky i celých slavností je možno nasát z naší fotogalerie na Rajčeti.
Ta se letos odehrála v neděli 20.9.2015, tedy o týden později, než tomu bylo loni. Důvod neznám, nicméně jak v sobotu, tak i v neděli vyšlo slavnostem počasí, což je vždycky klíč k úspěšnosti akce. Bylo slunečno okolo 20° a pohodu narušoval jen občasný silnější vítr. Tento fakt jsme ale v polootevřeném stanu nijak nepocítili, a tak byly pro hru dobré podmínky. Náš stan byl opět dobře připravený a dokonce jsme měli místo školních lavic k dispozici pěkné velké stoly vč. neméně kvalitních židlí. Bez problémů se tedy vešlo 10 šachovnic a tak jediným problémem bylo upevnění jmenovek. Ve spolupráci s pořadateli se však těsně před začátkem i toto podařilo, a tak jsme mohli ve 14.00 začít.
Hned na začátku se rychle zaplnily všechny šachovnice, některé děti dokonce čekaly na svou příležitost už 20 minut před začátkem. Nebyly však těmi úplně prvními zájemci o hru. Tento primát náleží skupině zvané "Tři Kříži mušketýři" v čele s Janou Křížovou, GIRL ONE kuřimského šachu. Tedy mámou talentovaného Tomáše, aktivní a velmi vtipnou pisatelkou mnoha článků na kuřimském webu a v neposlední řadě také skvělou kuchařkou, což dobře znají nejen Kuřimáci, ale také já osobně. Tentokrát jsem byl ještě před hrou poctěn nakynutými rohlíčky, střídavě plněnými sýrem, šunkou či slaninou.
Jana Křížová vždy s úsměvem
Po ochutnání jsem se šel projít po parku, abych zhlédnul, o co všechno během hry zase přijdu (mj. karate, Tai Chi, pokusy mladých chemiků, na pódiu cimbál, vystoupení dudáků, swing či folklorní Jánošíček).
Po návratu koukám na jednu z našich šachovnic, která musela být odložena bokem, neb byla před malou chvílí potřísněna převržením pivního kelímku. Prý s ukázkou toho, jak budu smáznut ze šachovnice, hádejte kým? U té jsem pak smáznut naštěstí nebyl, když z mušketýřího tria remízově bodoval pouze Tomáš, no ručky políbení na závěr jako omluvu svého vítězství jsem Janě odepříti nemohl. Jediné co mě mrzí je tak to, že i přes mé výzvy v týdnu před simultánkou nebyly obstarány Janiny oblíbení gumoví medvídci, a tak situaci musely částečně zachránit radniční čokoládky. Tož Jani, příště už si to pohlídám, slibuji.
Vraťme se ale k začátku akce. Po krátkém přivítání a sdělení pravidel především k provádění jednotlivých tahů, jsme začali hrát. Snad první skončenou partií byla ta s Tomášem Křížem, kdy jsem po odehraném zahájení přijal ve zhruba vyrovnané pozici nabídku remízy. Tomáš za to byl odměněn miničokoládkou, kterých jsme měli od radnice velké množství, určitě přes 100. Ty dostaly především všechny děti, včetně těch úplně prvních, které s velkým zájmem usedly za šachovnice, aby zkusili své štěstí. Na šachovnici se však moc nevyznaly, a tak jsem jim trpělivě vysvětloval základní principy šachové hry, vracel tahy a měl jsem i pocit, že leccos pochytily. Za odměnu si pak mohly vybrat ještě propisku a po obdržení našeho prospektu slíbily, že se ukážou v našem kroužku a šachové hře se opravdicky naučí. Tento postup jsme uplatňovali po celý průběh simultánky a zájemců o kroužek utěšeně přibývalo, což bylo také jedním z hlavních záměrů simultánky. S uspokojením lze konstatovat, že dětí bylo letos asi nejvíc za celé ty čtyři roky, tedy více než 50% z letošních 39 soupeřů. Některé z nich pak se mnou hrály i vícekrát (mj. Tomáš Kříž), což bylo jen dobře.
Tomáš Kříž a slečna s copem, zcela vlevo "remízák" Leoš Fojt
Při letošní simultánce jsem měl často úplně plno, a tak jsem jen zřídka zvednul hlavu a rozhlédl se kolem. Vždy jsem však viděl mnoho diváků kolem našeho stanu. Někteří i přes mé lákání odmítli s tím, že šachy neumějí a někteří si prostě netroufli. Naproti tomu mi ale pokládali různé otázky (např. jestli si pamatuji všechny pozice, jak dlouho hraji šachy, jak je možné, že zvládnu hrát najednou na tolika šachovnicích, jestli jsem byl v televizi apod.), takže jsem se kromě hry musel soustředit i na nějaké ty odpovědi. Podívat se přišly také mnohé známé tváře, například jeden z našich bývalých předních hráčů Oleg Karpilovsky, který je teď vášnivým cyklistou,
Cyklista Oleg Karpilovsky s Leošem Fojtem
vysmátí Pavel a Zdeněk Tomešové, kteří se mě pokoušeli rozhodit, Vítek Bureš s vždy usměvavou přítelkyní Magdou, z Kuřimi příchozí kompletní šachová rodinka Tajovských (nejsilnější Martin nehrál, Katka s dětmi Matějem a Šimonem ano) a další.
Matěj Tajovský (blíže) v ostrém sicilském střetu
Při vlastní hře jsem se letos hodně snažil dávat svým protihráčům porozumění pro hru, takže jsem například nezřídka vracel s vysvětlením tahy. Partie tak sice trvaly o něco déle, ale měly myslím svůj smysl. Nebylo proto překvapením, že jsem nakonec hrál až do 18.45, byť plánovaný konec měl být v 18.00. Nachodil jsem tak opět několik kilometrů, což v součtu s mým znovuobnoveným běžeckým tréninkem snad už konečně přinese kýžený efekt.
Musím ocenit spolupráci s radnicí Králova Pole, která nám opět vyšla všemožně vstříc, stejně jako spolupráci s pořadateli. Akce z toho důvodu mohla proběhnout zcela hladce a také k radosti zúčastněných dětí. Z našeho týmu pak poděkování mému tátovi, předsedovi Rudolfu Moulisovi a mládežnickému bossovi Radku Strnadovi za focení a činnosti spojené se simultánkou. Na slavnostech však byly také nedostatky. Burčák, který mi ke hře přinesl Radek, připomínal všechno možné, jen ne tradiční rané víno či hamburger za 90,-Kč, prodávaný s rohlíkem a již od pohledu s nepříliš vydařenou masovou směsí. To jsou však jen střípky, celkový příznivý dojem ze simultánky to rozhodně pokazit nemohlo.
Pro úplnost ještě udávám svou letošní bilanci, která je 34 výher a 5 remíz (Tomáš Kříž, Leoš Fojt, Pavel Tomeš a 2x Jan Oškrdal), porazit mě na rozdíl od loňska letos nikdo nesvedl. Snad se to tedy povede někomu napřesrok. Na závěr přidám ještě několik zajímavých momentek a za celý náš kolektiv se s vámi pro letošek rozloučím. Příští rok tedy i s přáním pěkného počasí opět na viděnou!
Černý koník nenápadně mizící v ústní dutině
Čokoládová princezna
Zdravice Olivera Tomeše