Vzpomínky 6 - Spasskij - Fischer 1972
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 29. 5. 2010 8:25
Vážení šachoví přátelé, tímto článkem se vrátíme do doby pro mne šachově prehistorické – do roku 1972. Tehdy ještě po Brně jezdily dvounápravové tramvaje s hnědým dřevěným obložením a v celé naší republice docházelo k definitivní „normalizaci“ poměrů.
Kdy jsem se naučil přesně hrát šachy, to nevím. V každém případě mne je naučil doma tatínek možná v šesti, možná v sedmi letech. Počátkem roku 1972 jsem se však o královskou hru začal zajímat více, už mi nestačily věčné prohry v domácím zápolení. Proto mi rodiče obstarali knížky. První mou knihou byly Černobílé otazníky od dr. Veselého (ta byla půjčená z knihovny), druhou trvalejší byl Šachista začátečník od Loumy se Zmatlíkem (tu jsem po maturitě na gymnáziu věnoval panu školníkovi, velice hodnému člověku s velkým zájmem o šachy).
Knihy to byly dobré, naučil jsem se z nich šachovou notaci, pochopil základní principy šachové hry a hodně mi dalo přehrávání partií. Pamatuji se, že mnohdy mně figurky skákaly na jiná políčka než měly, a tak jsem danou partii musel přehrát opakovaně, než situace na šachovnici byla shodná s tou na diagramu. Tak partii Fischer – Ciocaltea z olympiády ve Varně 1962 jsem si přehrál snad pětkrát, než jsem ve správně postavené pozici mohl zahrát 15. Sg5.
Fischer – Ciocaltea, Varna 1962 (kvalifikace), po 14. tahu černého (viz diagram!).
Myslím si, že z těchto knih by se i dnešní začátečník hodně naučil. Jejich jediný zápor byl v příliš starém datu vydání, takže jsem došel k závěru, že mistrem světa je Botvinnik nebo Petrosjan.
Už od jara 1972 však došlo na celém světě k obrovské šachové euforii, takže naprostá většina obyvatel naší planety se dozvěděla, že od července se chystá zápas století o titul mistra světa v šachu Spasskij – Fischer. Tato euforie zasáhla i mne.
Kdo chce toto hektické období nasát i dnes, tomu doporučuji na stránkách archiv.ucl.cas.cz najít odkaz na Rudé Právo a vyhledat v roce 1972 noviny ze 7. a 8. měsíce a zabrousit na poslední stránku. Těžko by se hledal den, kdy nevyšla o tomto zápase aspoň menší zpráva. Mnohem častější byly zprávy někdy i s diagramem svojí mohutností konkurující dnešním zprávám o fotbalovém zápase našich reprezentantů.
Noviny jsem tehdy (v červnu jsem úspěšně absolvoval 2. ročník základní školy) četl minimálně, ale i z televize a vyprávění okolí jsem pochopil, že jde o něco mimořádného.
Zápas nakonec po různých peripetiích začal až 11. července 1972 (měl začít již 1. července) a zhruba v té době jsem odjel s rodiči na dovolenou k moři do rumunské Mangalie. Šachová euforie zasáhla i tam – možná ještě více než u nás. V místě ubytování (něco jako penzión) se hrály na besídce před domem šachy bez rozdílů národností neustále (pokud zrovna všichni nebyli u moře). Cestou na pláž bylo možné na lavičkách potkávat desítky lidí skloněných nad šachovnicí. Samozřejmě jsem šachy hrál i já – vzhledem ke kvalitě mnohých nadšenců dost často úspěšně. Jeden den večer si jeden rumunský obyvatel penziónu vzal ke stolku noviny a začal přehrávat 5. partii zápasu. Sledoval jsem nemastný neslaný pohyb bílých střelců v zablokované pozici a brzké vítězství černého (Bobby Fischera) po hrubé chybě.
Spasskij – Fischer, Reykjavík 1972, 5. partie zápasu, po 27. tahu černého (viz diagram!).
28. Dc2?? Sxa4! a bílý se vzdal.
Toužil jsem si partii také přehrát, ale neměl jsem odvahu ani schopnosti požádat o zapůjčení novin. Toto po nějaké chvíli obstaral můj táta, kýženým novinám se zápisem partie však předcházela nabídka různých jiných novin s fotkami obou aktérů. Pamatuji si, že v jedněch novinách zabírala Fischerova fotografie snad půl stránky. Partii jsem si zdárně přehrál a byl jsem spokojen.
Po návratu do Československa mi maminka koupila Československý šach 7/1972 – první šachový časopis v mém životě, nyní ve značně poškozeném stavu dožívá ve sklepě. Československý šach tehdy vycházel později, i když měl uzávěrku už 14. 6. 1972. Přesto tam byla již 1. partie zápasu.
Spasskij – Fischer, Reykjavík 1972, 1. partie zápasu, po 29. tahu bílého (viz diagram!).
V této pozici zahrál Fischer nečekaně 29. – Sxh2.
Na druhé straně obálky časopisu byla tabulka mistrovství ČSSR v Třinci 1972 (zvítězil Hort před Jansou a Přibylem). Díky tomu jsem začal mít představu o našich předních hráčích a celkově jsem si studiem dalších čísel časopisu postupně zvyšoval své obzory.
Tolik z prehistorie mého šachového vývoje. Nesporný vliv měl na mě právě výše uvedený „zápas století“. Mohu si jenom povzdechnout, proč již dnes není o šachy zájem jako v době zápasu Spasskij - Fischer. V novinách se o šachu píše minimálně, zápasy o titul mistra světa probíhají bez zájmu širší veřejnosti. Ještě, že máme Internet…
Robert James Fischer pak po delší herní odmlce „obhájil“ svůj titul v odvetném zápase s Borisem Spasským v rozpadající se Jugoslávii o dvacet let později. Tehdy již nebyl problém se zahájením zápasu – začal přesně 1. července 1992. Ale to již je jiná kapitola…