ŠK Duras BVK Královo Pole

Vážení šachoví přátelé, přicházím s dalším článečkem, ve kterém bych chtěl vzpomenout své  druholigové zápasy proti soupeři nadmíru zdatnému a váženému, proti družstvu Starého Města.

Když jsem před několika dny nastupoval v zápase 1. ligy východ „opět“ proti družstvu Starého Města, bral jsem to především jako zápas proti tradičnímu soupeři, se kterým se vždy družstvům, za která jsem nastupoval, obtížně hrálo. Doma po zápase jsem si říkal, že bych zase něco mohl napsat, trochu jsem si pohrál se statistikami, a on to byl už můj 20. zápas!

Samozřejmě jsem nehrál vždy ve stejném dresu. V osmdesátých létech jsem čtyřikrát (vždy ve Starém Městě) reprezentoval Univerzitu Brno (nejprve za béčko tehdy bojující o postup do Celostátní ligy(!), později třikrát za áčko). Po odmlce ve druhé polovině osmdesátých a začátku devadesátých let z důvodu přítomnosti nejprve Univerzity a pak i Starého Města v nejvyšší soutěži jsem třikrát hrál proti Starému Městu v dresu Třebíče, ve druhé polovině devadesátých let třikrát opět za Univerzitu Brno a posledních svých deset partií proti tradičnímu rivalovi jsem v novém tisíciletí sehrál za Duras.

 

Ve svých partiích jsem vystřídal celou řadu soupeřů – k nejtradičnějším patří otec a syn Bažantovi (2x s otcem a 3x se synem), s panem Vavruškou jsem sehrál 3 partie, 2 partie jsem sehrál s pány P. Blahou (s tím úplně první dvě), Zpěvákem a Staufčíkem, po jedné pak se soupeři Petlanem, Vránou, Shánělem, velmistrem Plachetkou, Sosnou a Studeným. Musím se pochlubit – celkové skóre je mírně příznivé v můj prospěch, hlavně díky osmdesátým létům.

 

Když jsem začal hrál v osmdesátém roce tehdejší národní ligu, Staré Město bojovalo v nižší soutěži o postup, který se podařil v roce 1982 a od té doby s kratším přerušením v Extralize tuto soutěž hraje doposud. Vzpomínám na konec roku 1982, kdy jsem s dalšími hráči Univerzity „B“ vyrazil po úspěšném druholigovém zápase podívat se na Zbrojovku tehdy do PVT na Veveří ulici a spatřili jsme už vycházející spokojené hráče Starého Města, kteří tehdy velkého favorita (právě sestoupivšího z Celostátní ligy) těsně porazili. V sezóně 1984/85 hrálo národní ligu i béčko Starého Města  (tuším, že i s mladým Zbyňkem Hráčkem), podobně tak dvě sezóny ještě před dvěma lety.

 

V hrací místnosti Starého Města (pro brněnské řidiče velice jednoduše nalezitelné) jsem míval již od osmdesátých let příjemné pocity spojené s více domácím prostředím než v jiných šachových klubovnách. Navíc před několika lety došlo k rekonstrukci celého objektu a tak je tam ještě útulněji.

 

Ale dost již sentimentálních vzpomínek a podívejme se aspoň na fragmenty mých dvou partií z těchto tradičních zápasů.

Začněme vůbec prvním mým zápasem z ledna 1983 s panem Petrem Blahou z utkání Staré Město – Univerzita Brno B. Hráli jsme na 1. šachovnici:
   

 P. Blaha – Jurka, Staré Město 1983, po 53. tahu černého.

 

Po více než šestihodinovém boji (tehdy se ještě přerušovalo) byla tato poslední hraná partie dána za remízu po dohodě kapitánů (tuším, že pánové Vavruška a Uhmann). Univerzita B tím vyhrála zápas 4,5 : 3,5 a pokračovala v boji o postup do Celostátní ligy zmařeném až remízou v posledním kole.

 

A zakončeme fragmentem mé partie poslední z listopadu 2010 s panem Radovanem Studeným z utkání Duras Brno – Staré Město na 8. šachovnici.

Studený – Jurka, Brno 2010, po 16. tahu bílého.

 

Zde si již bílý začal nabíhat do časové tísně, zvláště spotřeba na jeho 12. f3 byla úctyhodná (snad 50 minut). Dokázal se ponořit do pozice snad ještě více než můj soupeř před téměř 28 lety. Nyní jsem si pohrával s taktickými možnostmi typu 16.- Vxd4, 16.- Jxe4 a 16.- Jg4. Všechny jsou špatné, jak čtenáří (případně s pomocí počítače) snadno zjistí. Působivá je zejména varianta 16. – Jg4? 17. Sxg7 Da7+ 18. Sd4! Vxd4 19. Jxb5! a bílý stojí na výhru. Proto jsem nakonec zahrál 16. – Db7 a nyní již v případě tahu typu 17. Vc1 kombinace vychází díky šachu dámou na b6. Bílý však moudře reagoval tahem 17. Ve2. Nakonec se mi však podařilo soupeře v jeho časové tísni ošidit a svým bodem přispět k docela příjemné remíze 4:4.

 

Vzpomínku na 1. zápas si z aktérů posledního střetnutí neuchovávám zřejmě sám. Za Univerzitu B hrál tehdy na 2. šachovnici v Brně studující Honza Sosna a za Staré Město již tehdy hrával Fera Vrána.