ŠK Duras BVK Královo Pole

Vážení šachoví přátelé, dnes zakončím své pětičlánkové povídání. Po krátkém rozboru počátku nového tisíciletí se podíváme na poslední dva zápasy Durasu právě skončené sezóny.

Duras proplouval od roku 2000 druhou nejvyšší soutěží celkem zdatně, neuvědomuji si, že by někdy kromě právě uplynulé sezóny byl před posledním kolem na sestupovém místě, i když třeba hned v ročníku 2000/01 zachránila Duras před sestupem v posledním kole těsná výhra s Havřicemi. Většinou však Duras bojoval spíše v popředí tabulky, od sezóny 2006/07 se to stalo pravidlem. Nakonec to skončilo postupem do soutěže nejvyšší v sezóně 2008/09. Extraliga byla ovšem až příliš nad síly Durasu, který zde možná nastupoval v sestavě slabší, než o rok dříve při postupu a pro mne to znamenalo další sestup v historii mých sestupů.

Mezitím jsem ještě hostoval – do roku 2004 za Zlín v občasné roli náhradníka. Zlín proplouval úskalím šachové extraligy zdatně, hrozby sestupu včas odvracel, ale přední  místa také neobsazoval. Od roku 2004 do roku 2008 jsem hrál za ambiciózní celek Zakřan vedený organizačně i finančně panem Hornou a vzhledem k síle družstva a síle hraných soutěží celek prostě sestupové ambice mít nemohl – naopak třikrát postoupil, naposledy až do 1. ligy východ.   
Sezóna 2010/11 byla pro právě sestoupivší extraligový Duras velmi složitá (Neklan Vyskočil už na stránkách Durasu povyprávěl) a tak se stalo, že dvě kola před koncem po prohře s Rychnovem nad Kněžnou se Duras s 8 body z devíti zápasů ocitl na 10. místě na sestupové pozici s malým odstupem od vyšších míst, ale ještě s menším odstupem od míst nižších – viz tabulka na konci článku.

Kritickou situaci v divácky nejoblíbenějších sportech u týmů s dlouholetou tradicí v dané soutěži  dvě kola před koncem jsem zažil jako očitý divák již dvakrát. V roce 1980 brněnská hokejová Kometa (tehdy Zetor) nezvládla utkání s Litvínovem, po kterém se poslední kolo již stalo rozlučkovou formalitou a po 27 letech a jedenácti titulech mistra ligy opustila nejvyšší soutěž. Obdobným způsobem si počínala o tři roky později fotbalová Zbrojovka. Ta ve 29. kole pouze doma remízovala s Chebem a šance na záchranu se staly spíše utopií. Zbrojovka sestoupila po 12 ligových letech s jedním titulem mistra ligy a ještě čtyřmi hráči mistrovské sestavy. Oba tyto zápasy na mne působily napůl odevzdaným, napůl křečovitým dojmem ze strany brněnských celků.

A jak to dopadlo s Durasem: všichni víme, že lépe než tehdy s oběma brněnskými stálicemi nejpopulárnějších sportů. Tak tedy aspoň krátké ukázky z mých partií.

 

 

Zde mi otec jedné z našich největších šachových nadějí a současně silný hráč s výborným výsledkem v této soutěži, nabídl v zápase posledního kola Duras – Litovel B remízu, kterou jsem mohl přijmout. Soupeř hrál v partii občas trochu nečekané tahy, ale solidní a dobré a já hrál až příliš moc při zdi. V konečné pozici černý může např. přes c5 vyměnit těžké figury a ve střelcové koncovce se mu lépe dýchá, i když remízu bych udržet měl. Naštěstí zbytek družstva zabodoval a v hodině dvanácté se opět po nejtěsnější výhře Duras zachránil.

Mám za sebou i s hostováním a hraním ve dvou družstev jednoho oddílu od roku 1976 už asi více než 50 sezón a z toho snad jen čtyři sestupy. Jsem jenom rád, že tento počet se v uplynulé sezóně hned o polovinu nezvýšil. Ještě dvě kola před koncem by málokdo věřil dvojnásobné záchraně, ale stačily dvě výhry Durasu A a záchrana Veselí a Adamova ve 2. lize D. Postupů jsem zažil více, napočítal jsem jich jedenáct, z toho dvakrát postupně až o tři soutěže (1977-1980 DPM Brno z městské soutěže do KPI a 2004-2008 Zakřany z KPII do 1. ligy).  
V textu nadpisu se objevuje již popáté řečnická otázka „co bude dál?“. Kam kráčí brněnský šach, jaké soutěže budou hrát špičková brněnská družstva v následujících sezónách? Nejsem rozhodně žádný prognostik, přesto se pokusím naznačit budoucí vizi.

„Soudruhu doktore, a kdy už u nás konečně bude ten komunismus?“, zeptal se na jaře 1984 můj málo uvědomělý spolužák a kamarád posilněný oblíbenou kořalkou našeho hodně uvědomělého soudruha učitele na semináři marxismu-leninismu při našich vysokoškolských studiích. Tázaný nám trpělivě vysvětloval, že po určitých zkušenostech je trend současné doby spíše udržovat stav jaký je a přechod ke komunismu odložit na vhodnější dobu. Čas oponou trhnul, po roce 1989 se nám vize beztřídní společnosti vzdálila, hodně uvědomělý soudruh učitel začal vyučovat podnikatelskou ekonomiku a obchodovat na burze. Můj málo uvědomělý spolužák se později stal docentem a vyučuje na vysoké škole (nikoliv marxismus, jak možná hádá pozorný čtenář, ale matematiku).
Vidím určitou podobnost ve výrocích uvědomělého soudruha učitele ve spojitosti s dalším vývojem šachu v Brně. Zatím asi opravdu bude nejlépe se snažit udržet brněnská družstva aspoň na současné úrovni a se zlepšením počkat na vhodnější dobu… Je ale docela možné, že zasáhne vyšší moc. Počítače začínají hrát šachy až příliš dobře a je otázka, zda v současné podobě naše královská hra vydrží, jestli nenastoupí třeba Fischerovy šachy…     
Už končím, blíží se státní maturity, v plném běhu je mnohakolové přijímací řízení a začínám mít jiné problémy spojené s prací na naší střední škole. Děkuji všem, kteří si aspoň některý z mých článků přečetli a až budu mít více času a vhodný námět, zase něco napíšu.