Vzpomínky 21 – rok 1982 a současnost v brněnském šachu
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 25. 5. 2011 9:50
Vážení šachoví přátelé, původně jsem měl v plánu se na delší dobu odmlčet, před několika dny jsem však dostal e-mail od pana Kalendovského, který mne motivoval k napsání ještě jednoho článku.
Nejprve krátké odbočení. V souvislosti s obsahem mých posledních pěti článků došlo v posledních dnech k událostem, které na tyto články jakýmsi způsobem navazují a o kterých bych se rád zmínil:
1. Fotbalová Zbrojovka stejně jako v roce 1983 nezvládla předposlední 29. kolo fotbalové extraligy a v existenčním zápase podlehla venku Příbrami 1:0. Tím po 19 letech nejvyšší soutěž opouští a podobně jako v šachu Brno bude reprezentovat nejlepší jediné družstvo až ve druhé nejvyšší soutěži – viz Vzpomínkv 20.
2. Pocity z lednového prohraného utkání 1. ligy východ v Orlové se mi zlepšily poté, co se Karolína Olšarová (moje soupeřka v tomto zápase, naše partie trvala 91 tahů – viz Vzpomínky 17) stala mistryní republiky žen pro rok 2011. Sympatické Karolíně tímto blahopřeji.
Ale již k e-mailu – dovoluji si ho doslova zkopírovat:
„Ahoj Mirku, rád čtu a zakládám Tvoje šachové vzpomínky. Dnes jsem se hrabal ve starých výstřižcích a jeden z roku 1982 jsem přepsal. Mohl by se hodit k nějakému dalšímu srovnávání... Srdečně zdraví
Jan Kalendovský
Převaha brněnských šachistů
Krajský šachový svaz zpracoval žebříček nejlepších šachistů Jihomoravského kraje podle tzv. ELO-bodů (systému osobních koeficientů). K jeho sestavení bylo použito výsledů z více než 50 turnajů, hraných v první polovině roku 1982. V nejlepší desítce kraje figurují výhradně brněnští šachisté: Zbrojovka v ní má 4 zástupce, Lokomotiva tři, Univerzita dva a Královopolská jednoho. Pořadí: 1. Augustin 2345, 2. Daněk 2320, 3. Blatný (F.) 2315, 4. Mudrák 2283, 5. Skácel 2279, 6. Cetkovský 2277, 7. Ramík 2295, 8. Rýc 2267, 9. Kratochvíl 2265, 10. Vykydal 2253. Nejlepší mimobrněnský hráč Zpěvák z Uherského Brodu je až na 16. místě. Také mezi ženami má Brno výraznou převahu: 1. Herberová (Zbrojovka) 1978, 2. Kubáňová (Univerzita) 1956, 3. Augustinová (Zbrojovka) 1899, 4. Žaloudková (KSB) 1890, 5. Litzmanová (Univerzita) 1864, 6. Musilová (Metra Blansko).
(ho – Brněnský večerník 13.8.1982)“
(ho – Brněnský večerník 13.8.1982)“
Zmiňovaný článek zřejmě napsal dnes již zesnulý pan Hosnedl pro dnes již nevycházející odpolední noviny Brněnský večerník. Mezinárodní ELO v tehdejší ČSSR mělo několik desítek hráčů, zato jsme se mohli pyšnit kromě národního zásluhou Dr. Papouška i krajským Elem, jehož hodnota byla srovnatelná s jinými ELO hodnoceními. A jak to vypadalo v sezóně 1981/82 s brněnskými družstvy v nejvyšších soutěžích?
Celostátní ligu hrála dvě brněnská družstva, obě bojovala o záchranu. Univerzita nakonec skončila 8. a pro Zbrojovku znamenalo poslední 12. místo sestup po několikaletém účinkování v nejvyšší soutěži. V moravské skupině národní ligy (celkem i se slovenskou se hrály 4 skupiny) mezi 10 družstvy se umístilo takto pět zástupců Brna: 1. KPS A, 2. Uni B, 4. Loko A, 8. KPS B a 9. Tatran Bohunice. Pro bohunické „tatrmany“ to bylo poslední účinkování v tak vysoké soutěži. Ostatní celky kromě posledního Vsetína byly z ostravské oblasti: 2x Ostrava, Karviná a Třinec B. Cestování tehdy bylo velmi jednoduché – většinou se hrálo doma a občas se jelo „někam na Ostravu“.
Celostátní ligu hrála dvě brněnská družstva, obě bojovala o záchranu. Univerzita nakonec skončila 8. a pro Zbrojovku znamenalo poslední 12. místo sestup po několikaletém účinkování v nejvyšší soutěži. V moravské skupině národní ligy (celkem i se slovenskou se hrály 4 skupiny) mezi 10 družstvy se umístilo takto pět zástupců Brna: 1. KPS A, 2. Uni B, 4. Loko A, 8. KPS B a 9. Tatran Bohunice. Pro bohunické „tatrmany“ to bylo poslední účinkování v tak vysoké soutěži. Ostatní celky kromě posledního Vsetína byly z ostravské oblasti: 2x Ostrava, Karviná a Třinec B. Cestování tehdy bylo velmi jednoduché – většinou se hrálo doma a občas se jelo „někam na Ostravu“.
A jak vypadá první desítka jihomoravských šachistů nyní (bez neaktivních a neregistrovaných a podle ELA ČR)?
1. Vyskočil 2311, 2. Jurka 2310, 3. Vymazal 2306, 4. Dočekal 2298, 5. Holemář 2291, 6. Majer 2273, 7. Přidal 2271, 8. Skácelík 2259, 9. Ševčík 2248, 10. Nehybka 2247.
Takže na první pohled dnešní desítka nejlepších hráčů hlavně z Brna a blízkého okolí (většinou třicátníků a starších) vypadá podle ELO hodnocení docela konkurenceschopně. Problémy nastanou ve chvíli, když si uvědomíme, že inflace Ela by přece jen za tu doba měla přední hráče posunout tak o 50 až 100 bodů dopředu a co je ještě důležitější - Jihomoravský kraj rozlohou již není to, co býval. Když se třeba na stránkách http://db.chess.cz/clen.php podíváme na hráče z kraje Vysočina (okres Třebíč) a Zlínského kraje (okres Uherské Hradiště a Zlín) a zahrneme je do pomyslné tabulky nejlepších hráčů podle bývalého „působení“ Jihomoravského kraje, s hrůzou zjistíme, že nikdo ze současné jihomoravské desítky nejlepších se nevejde při této konstelaci do desátého místa. Faktem je, že na předních místech se objeví mnohá „brněnská“ jména hráčů působících v oddílech v jiných krajích, ale i tak je to velice smutné…
Již zanechávám zbytečného filozofování a naříkání a pojďme se raději podívat na zmíněnou sezónu 1981/82 formou dvou partiových ukázek. Byl jsem tehdy napsán na 1. šachovnici za Univerzitu B a několik zápasů jsem sehrál i za áčko (na svoji lednovou nezdařenou premiéru v dvojzápase Zbrojovka – Slovan Bratislava a Univerzita – Hradec Králové proti panu Nevolemu v útulné jídelně Kancelářských strojů na Veveří ulici si pamatuji doposud).
První domácí zápas za béčko jsem v uvedené sezóně sehrál v prosinci 1981 ve 2. kole proti nováčkovi ze Vsetína a na úvod nám rozhodčí pan Gillar sdělil, že v Polsku byl vyhlášen výjimečný stav…
Jurka M. – Juříček S., Brno 1981, po 32. tahu bílého.
Na zápasy brněnských béček v druhé nejvyšší soutěži mohou dnes už vzpomínat jen pamětníci. V osmdesátých létech se tak občas utkávala béčka Univerzity a KPS (nyní Durasu). V sezóně 1981/82 si to právě tato družstva spolu rozdala v 7. kole národní ligy v rozlehlých prostorách Jadranu na Palackého ulici v březnu 1982.
Mlýnek P. – Jurka M., Brno 1982, po 23. tahu bílého.
Pokud se o začátku osmdesátých let minulého století v brněnském šachu chcete dočíst více a mnohem přesněji, doporučuji Vám nedávný článek pana Kalendovského na serveru Jihomoravského šachového svazu vydaný v souvislosti s úmrtím Dr. Stanislava Janouška, mého tehdejšího spoluhráče. Tam najdete tabulek…
A to je zatím vše. Pokračování někdy příště…