Vzpomínky 26 – zamyšlení nad předchozí sezónou (4)
- Podrobnosti
- Vytvořeno: 1. 5. 2012 15:25
Vážení šachoví přátelé, dnes se pokusím v rychlosti dokončit své putování soutěžemi družstev v ukončené sezóně a vzhledem k tomu, že po třítýdenní přestávce skončily i „liché“ soutěže, pokusím se vytvořit krátké shrnutí se zaměřením na brněnský šach.
V předposledním 10. kole jsme narazili opět na celek Lokomotivy, tentokrát to bylo „céčko“, které se podobně jako naši dva předchozí soupeři pohybovalo s pouhými čtyřmi body v závěru tabulky (vzhledem k síle sestavy určitě nečekaně). Já jsem dostal za soupeře pana Růžičku, kterého pamatuji ještě ze své první druholigové sezóny za Univerzitu „B“ v letech 1980/81. Tehdy mi uštědřil moji první ligovou porážku. Bylo to také v předposledním kole a hráli jsme v sále hotelu Slovan proti domácímu Tatranu Bohunice. Z té doby také podle mého názoru pochází velice pěkná povídka mého soupeře. Povídku najdete za partiemi a před fotografiemi.
Růžička F. (2163) - Jurka M. (2310), Brno 2012, po 17. tahu černého dáno za remízu.
Bílý asi ne nejlépe zaimprovizoval v ploché pozici v 9. tahu, takže jsem snadno vyrovnal a teď možná stojím o něco lépe. Celkově jsem se ale ten den necítil, takže jsem byl docela rád, když soupeř akceptoval mou nabídku remízy. Po 18. 0-0 Vad8 19. Jf4 d4 je pozice dost nejasná.
V posledním kole jsme narazili na nedávno ještě ligový tým Ořechova, který nyní již neměl větší ambice. Byl v tabulce o bod za námi bez existenčních starostí. Při dlouhodobější absenci ořechovské 1. šachovnice, Dalibora Čípa, jsem narazil na Pavla Kubíčka, funkcionářskou duši tohoto oddílu. Jak můj soupeř před i po partii konstatoval, 1. šachovnice krajského přeboru je dnes záležitostí předních brněnských hráčů.
Po trochu mým soupeřem neobvykle (ale ne špatně) sehraném zahájení vznikla ve slovanské hře tato pozice (viz diagram!).
Jurka M. (2310) – Kubíček P. (1972), Brno 2012, po 17. tahu černého.
V této pozici jsem se na delší dobu zamyslel, hledal jsem způsob, jak rozhýbat své centrální pěšce. 18. Sxb6. Tah se líbí i počítači, po případném e5 nechci pouštět černého jezdce na d5. 18. – axb6 19. e5 Je8. Tento tah je určitě slabší, i když i po 19. – Jd7 20. Sc2 bych měl výhodu. Nyní se mí pěšci rozběhnou. 20. f5 Va5 21. e6 fxe6 22. fxe6 De7 23. Vf7 Dg5 24. Vaf1 Jf6 25. e7 a černý se vzdal.
V našem týmu podruhé (poprvé v 1. kole) nastoupili všichni tři dorostenci, členové úspěšného extraligového celku Durasu. Hosté přijeli v poměrně kombinované sestavě, takže naše vítězství 5:3 odráželo poměr sil na šachovnicích a znamenalo pro Duras „C“ závěrečný těsný skok do horní poloviny tabulky 4. nejvyšší soutěže, domnívám se, že jedné z nejsilnějších ze všech 14 krajů. Bližší informace včetně partií ke stažení najdete na http://db.chess.cz/soutez.php?sid=945, fajnšmekrům si dovolím doporučit zasvěcené články pana Cipryse na stránkách Jihomoravského svazu včetně závěrečného.
Co dodat? Podobně jako v sezóně 1979/80 jsem udělal 6,5 z 10, tenkrát +4=6-1 (prohra s panem Šrámkem z Dopravních podniků Brno), nyní +3=7-0. Tehdy se výkonnost mých soupeřů pohybovala vesměs na úrovni I. VT a II. VT, nejsilnějším soupeřem byl již v předminulém článku vzpomínaný pan Kučera. Průměrné ELO mých současných soupeřů bylo nyní 2161 (o devadesát bodů snížené v posledních čtyřech zápasech!), což odpovídá průměru na nejvyšších šachovnicích té doby v národní lize. Takže za 32 let byl v obdobných soutěžích i přes jistou inflaci tříd i ELA zaznamenán docela slušný výkonnostní vzestup.
Po ukončení sezóny 1979/80 byla v brněnském šachu následující situace (čerpáno zejména z webu Zdeňka Závodného a jeho kroniky Univerzity z roku 1980): V nejvyšší, celostátní lize, hrály tehdy ve dvanáctičlenné skupině 2 celky – 9. Zbrojovka se těsně zachránila, 11. KPS sestoupila do národní ligy. Tam již hrála v desetičlenné skupině 3 družstva - 4. Lokomotiva, 5. Univerzita a 8. Bohunice (ty se ještě zachránily). KP1 (3. nejvyšší soutěž) pak bylo záležitostí béček silné brněnské čtyřky: 1. Univerzita „B“, 2. Zbrojovka „B“, 5. KPS „B“ a 6. Lokomotiva „B“ (z 12 účastníků). KP2 pak opět vládly brněnské celky – 1. DPM, 2. Univerzita „C“, 4. Zbrojovka „C“, 5. Dynamo DP, 6. KPS „C“, 7. Moravská Slávia, 8. Zetor, 10. KŠV. I tehdy byla čtvrtá nejvyšší soutěž „baštou“ brněnských celků a při dobrém losu se dala objet „šalinou“.
Co se týče konkrétně mne, já jsem poprvé vyjel se svým družstvem DPM Brno za hranice Brna až v 9. kole do Rousínova. Ten patřil také se svými vesměs druhými výkonnostními třídami v základní sestavě k favoritům soutěže a nakonec skončil třetí. Partie na 1. šachovnici byla bojovná, a podle mých soukromých dobových hodně nepřesných komentářů se vše řešilo kolem časové kontroly ve 40. tahu (viz diagram!).
Konvalinka – Jurka, Rousínov 1980, po 38. tahu bílého.
Moje dobové komentáře: „38. – Dd3! Bílý se zaradoval, jak snadno jsem mu naletěl… 39. Jc5 Dd1+. Nyní jsem se radoval já, toto přehlédl. Soupeř totiž počítal jen 39. – Dxd4 40. Jxe6 1:0, nyní to nevychází, protože beru na e5 se šachem 40. Kh2 Dxd4. Zde bílý usilovně přes 20 minut přemýšlel. 41. Jd3?? Po 41. Df8+ Kxf8 42. Jxe6+ by měl stále bílý dobré remízové šance. 41. – Vd7 a bílý se vzdal. Spotřeba času: 2 hodiny 29 minut, 1 hodina 31 minut.“ Dnes už máme počítačové programy, které snadno najdou díry v mých propočtech. V v 38. tahu bylo silnější 38. – Dd5, neboť po zahraném 38. – Dd3 39. Dh4 bych se mohl ihned vzdát (drobná poznámka: černý ještě může zkusit překvapivé 39. – Kg7 a po surovém útoku bílého 40. Df6+ Kh6 41. Vf4?? přijde ještě surovější 41 – Vc1+ 42. Kh2 Vh1+!. Ale po 40. Jc5 je černá pozice beznadějná). Komentář 39. – Dxd4 40. Jxe6 1:0 má také blechy, po 40. – Dxf2+ 41. Kxf2 fxe6 s dalším Sd5 by to měl bílý s realizací výhody hodně obtížné… Nakonec Sokol Rousínov – DPM Brno 2,5:5,5.
Přejděme opět ke statistikám. Dohromady tehdy hrálo nejvyšší čtyři soutěže 2+3+4+8=17 brněnských celků, dnes je to pouhých 0+1+3+7=11 celků, přičemž pokles je vidět zejména ve vyšších soutěžích. Na druhé straně musím připustit, že počet družstev v jednotlivých soutěžích byl díky jinému regionálnímu rozdělení tehdy vyšší, odhadem 12+30+96=138 tedy oproti dnešnímu 12+24+72=108 pro první tři nejvyšší soutěže. Ale i tak. Nedostatek brněnských celků ve vyšších soutěžích může znamenat handicap zejména pro mladé talentované hráče, kteří mají menší šanci zahrát si se silnými soupeři ve vyšší soutěži. Tato myšlenka již zazněla zde v závěru článku. Na druhé straně je trochu překvapující, že Lokomotiva Brno, celek s obrovskou a nesmírně úspěšnou žákovskou a dorosteneckou základnou (poslední čtyři roky v dorostenecké extralize znamenaly dvě první místa, jedno třetí a jedno čtvrté), v soutěži družstev dospělých v těchto letech zaznamenává sestup. Možná to bude až příliš velkým rozdílem mezi špičkovým extraligovým dorosteneckým šachem a vcelku průměrným výkonnostním šachem dospělých (na úrovni tak 2. až 3. nejvyšší soutěže – ELO cca 2150 - 2200) v neprospěch dorostenců.
Ale již dost spíše smutných statistik a hodnocení, které možná někomu připomínají můj dřívější článek. Já jsem nakonec v právě ukončené sezóně získal 8 bodů ze 12 partií, což znamenalo ztrátu jednoho bodu ELA. V posledních třech sezónách jsem se vždy pohnul jen o kousíček (2307-2308-2310-2309) a stále se točím kolem svého prvního celostátního ELO hodnocení (2305), které mi vyšlo v roce 1981 a díky dvěma slušně sehraným kandidátským turnajům to znamenalo zcela nečekaně čtvrté místo v Brně (i na celé Jižní Moravě). Strašné je, že při dnešní mezinárodní inflaci ELA obdobné moje současné ELO má na Jižní Moravě podobný zvuk jako před více než třiceti lety.
A tím se s Vámi, milí čtenáři, na nějaký čas loučím, starosti nešachové převládají nad šachovými. Až mne něco šachového napadne, zase se ozvu.